21. Co nám říká Duch svatý?

03.04.2014 10:27

VĚŘÍM V DUCHA SVATÉHO, PÁNA A DÁRCE ŽIVOTA.

 

Řím 8,14-16

Dobrý den, drazí bratři a sestry,

Velikonoční doba, kterou s radostí prožíváme, vedeni liturgií církve, je povýtce časem Ducha svatého, darovaného „v neomezené míře“ (srov. Jan 3,3,4) ukřižovaným a zmrtvýchvstalým Ježíšem. Tato doba milosti se končí slavností Letnic, kdy církev znovu prožívá seslání Ducha na Marii a apoštoly, kteří byli usebraní na modlitbách ve Večeřadle.

Kdo je však Duch svatý? Ve Vyznání víry říkáme: „Věřím v Ducha svatého, Pána a Dárce života“. První pravdou, ke které lneme v tomto vyznáním víry, je to, že Duch svatý je Kýrios, Pán. To znamená, že je opravdu Bohem stejně jako Otec a Syn, a z naší strany je předmětem téhož úkonu klanění a oslavování, kterým se obracíme k Otci i Synu. Duch svatý je totiž třetí Osobou Nejsvětější Trojice; je velkým darem Zmrtvýchvstalého Krista, otevírá naši mysl a naše srdce víře v Ježíše jakožto Syna poslaného Otcem a vede nás ku přátelství, ke společenství s Bohem.

Chtěl bych se však pozastavit především u toho, že Duch svatý je nevyčerpatelným zdrojem života Božího v nás. Člověk v každé době a kdekoli touží po plném a krásném životě, spravedlivém a dobrém životě, kterému nebude hrozit smrt, ale který bude moci dozrát ke své plnosti. Člověk je jakýmsi pocestným, který prochází pouštěmi života, žízní po živé, pramenité a svěží vodě, schopné utišit jeho hlubokou touhu po světle, lásce, kráse a pokoji. Všichni tuto touhu vnímáme! A Ježíš nám dává tuto živou vodu, jež je Duchem svatým, který vychází z Otce a kterého Ježíš ho vlévá do našich srdcí. „Já jsem přišel, aby měli život a aby ho měli v hojnosti“ (Jan 10,10).

Ježíš slibuje Samaritánce, že daruje „živou vodu“ v hojnosti a navždy všem, kdo ho uznají za Syna poslaného Otcem k naší spáse (srov. Jan 4,5-26; 3,17). Ježíš přišel, aby nám dal tuto „živou vodu“, kterou je Duch svatý, aby náš život byl veden, inspirován a živen Bohem. Když říkáme, že křesťan je duchovní člověk, myslíme tím, že křesťan je člověk, který myslí a jedná podle Boha, podle Ducha svatého. A položme si otázku: Myslíme my podle Boha? Jednáme podle Boha? Nebo se necháme vést tolika jinými věcmi, které vůbec Bohem nejsou? Každý z nás si na to musí odpovědět ve svém srdci.

Mohli bychom se tady také zeptat, jak může tato voda navždy uhasit naši žízeň? Víme, že voda je pro život podstatná, bez vody se umírá, voda tiší žízeň, omývá a zúrodňuje. V listě Římanům nacházíme tato slova, slyšme dobře: „Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán“ (Řím 5,5). „Živá voda“, Duch svatý, Dar Zmrtvýchvstalého, který přebývá mezi námi, nás očišťuje, osvěcuje, obnovuje a přetváří, protože nám dává účast na životě samého Boha, který je Láska. Proto apoštol Pavel tvrdí, že křesťanský život je oživován Duchem a Jeho plody, kterými jsou „láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost“ (Gal 5,22-23). Duch svatý nás uvádí do božského života jako „syny v Jednorozeném Synu“. Na jiném místě listu Římanům, který jsme několikrát slyšeli, to svatý Pavel shrnuje takto: „Všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové… A vy jste dostali ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: »Abba, Otče!«. Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch svatý, že jsme Boží děti. Jsme-li však děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy“ (Řím 8,14-17). To je ten drahocenný dar, který Duch svatý vnáší do našich srdcí: samotný život Boží, život pravých dětí, vztah důvěrnosti, svobody a důvěry v Boží lásku a milosrdenství; dar, jehož účinkem je také nový pohled na druhé, blízké i vzdálené, kteří jsou viděni vždycky jako bratři a sestry v Ježíši a ke kterým je třeba chovat úctu a mít je rád. Duch svatý nás učí dívat se Kristovýma očima, žít životem Kristovým, chápat život, jak jej chápal Kristus. Proto živá voda, kterou je Duch svatý, tiší žízeň našeho života, protože nám říká, že jsme milováni Bohem jako děti, můžeme mít Boha rádi jako Jeho děti a můžeme s Jeho milostí žít jako děti Boží, jako Ježíš. Nasloucháme však Duchu svatému? Co nám říká Duch svatý? Říká nám: Bůh tě miluje, má tě rád. A my? Máme rádi Boha a druhé jako Ježíš? Nechme se vést, nechme se vést Duchem svatým. Nechme Jej, aby nám promluvil do duše a řekl: Bůh je láska a neustále nás očekává, On je Otec a má nás rád jako opravdový tatínek, miluje nás doopravdy. A toto říká srdci jedině Duch svatý. Slyšme Ducha svatého, naslouchejme Duchu svatému a jděme vpřed touto cestou lásky, milosrdenství a odpuštění.

Přeložil Milan Glaser